„Opravdu jsem se lekl, když jsem viděl tetovanou barevnou hlavu hroznýše, který jí oplétal nohu od kotníku až (TAJENKA)...“ Tak popsal ve svých vzpomínkách klavírní virtuos Arthur Rubinstein intimní chvíle s operní divou Emou Destinnovou
„Psaní je obrana nejen proti nudě, ale psaním se člověk tak nějak léčí z melancholie, je to nakonec milé, když vyjde knížka, ale (TAJENKA), tak co opravdu dělat? Psát dál, aby se člověk vyléčil z tesknoty a opuštěnosti.“